Znaky a zkratky

Znaky

V textových komentářích, též v nadpisech map a v mapových legendách vystupují speciální znaky, které jsou běžně užívány při dialektologické transkripci. Níže podáváme jejich přehled s krátkou charakteristikou, a to včetně některých znaků dnes již zastaralých nebo individuálně používaných, jež jsou použity v přímých citacích. Jazykové doklady uváděné v textech jsou zapsány v souladu s pravidly představenými v Metodice pro převod strukturovaných znalostí z oboru dialektologie do strojového učení (Šimečková a kol., 2025, s. 56–62).

ḁ = krátké labializované a

ḁ́ = dlouhé labializované a

å = ve starší literatuře dlouhé labializované a

ä = krátké zadní e, přecházející v a

ä́ = dlouhé zadní e, přecházející v á

dz’ = palatalizovaná znělá alveolární afrikáta dz

e̬ = krátké otevřené/široké e

ê = ve starší literatuře krátké otevřené/široké e

é̬ = dlouhé otevřené/široké e

ẹ = krátké zavřené/úzké e

ï = ve starší literatuře hláska vzniklá z y splynutím s i

ľ = měkké l

ł = tvrdé l

o̬ = krátké otevřené/široké o

ô = ve starší literatuře krátké otevřené/široké o

o̮ = ve starší literatuře krátké otevřené/široké o (jako součást diftongu)

ó̬ = dlouhé otevřené/široké o

õ = ve starší literatuře dlouhé otevřené/široké o

ọ = krátké zavřené/úzké o

ȯ = ve starší literatuře krátké zavřené/úzké o

ò = ve starší literatuře krátké více zavřené/úzké o

o̤ = krátké silně zavřené/úzké o

ọ́ = dlouhé zavřené/úzké o

ó̤ = dlouhé silně zavřené/úzké o

ǫ = praslovanská nosovka

u = ve starší literatuře labiovelární/obalované l

u̯ = labiovelární/obalované l; ve starší literatuře též tvrdé l

û = ve starší literatuře krátké silně zavřené/úzké o, přecházející v u

ů = krátké u přecházející v o

u̮ = ve starší literatuře krátké otevřené/široké u (jako součást diftongu)

yͤ = krátké tvrdé y přecházející v e

w = bilabiální v

Zkratky (včetně těch použitých v přímých citacích):

angl. – anglický, anglicky

č. – číslo

ČJA – Český jazykový atlas

ČSAV – Československá akademie věd

dn. – dnešní

Dotazník – Dotazník pro výzkum českých nářečí

gen. – genitiv

hl. – hlavně

kol. – kolektiv

kt. – který

m. – maskulinum

mj. – mimo jiné

n. – nebo

např. – například

něm. – německý, německy

obr. – obrázek

ojed. – ojediněle

pl. – plurál

popř. – popřípadě

prét. – préteritum

psl. – praslovanský

r. – rok

resp. – respektive

roč. – ročník

rus. – ruský, rusky

s. – strana

sg. – singulár

sp. – spisovný

srov. – srovnej

st. – starý, starší

stol. – století

tj. – to jest

tzv. – takzvaný, takzvaně

ÚJČ – Ústav pro jazyk český