Skip to main content

Metodika

DIFERENČNÍ JEV A KRITÉRIA VÝBĚRU

Diferenčním jevem je myšlen takový jazykový prvek, který je charakteristický výhradně pro teritoriální dialekty a jímž nedisponuje spisovný jazyk. Takové jevy lze nalézt ve všech jazykových rovinách, zde se zaměřujeme na rovinu fonetickou. Výběr mapovaných jevů proběhl s ohledem na jejich jedinečnost, systémovost, kompaktnost a ohroženost. 

  • Jedinečnost: Zvolenými hláskovými prvky disponuje pouze určitá (menší) nářeční oblast, nejde tedy o jevy nadnářeční (interdialektické) nebo celoúzemní.
  • Systémovost: Diferenční hlásky jsou v systému příslušného nářečí uplatňovány relativně pravidelně, jejich užití není vázáno na reliktní slova, formy či kontexty.
  • Kompaktnost: Jevy tvoří (víceméně ostře) ohraničené areály, jejich výskyt není omezen na roztroušené lokality.
  • Ohroženost: Přestože jde o jevy dosud živé, jsou v současnosti udržovány převážně příslušníky starších generací, zatímco mladší mluvčí je nahrazují přechodnými mezistupni různého charakteru nebo, a to převážně, prvky převzatými ze spisovného jazyka. 

Řešitelským týmem byly vybrány tři diferenční jevy, konkrétně: obalované l (v grafice u̯), otevřené o (o̬) a labializované á (ḁ́).

TYPIZACE A SYNTETICKÉ MAPY DIFERENČNÍCH HLÁSKOVÝCH JEVŮ

TYPIZACE HLÁSKOVÝCH JEVŮ

Typizace nářečních dat zaměřená na výzkum hláskových jevů je druh prostorové syntézy uplatňovaný v dialektologii, při kterém se z více analytických nářečních map vyjadřujících jednotlivé nářeční podoby vybraných hlásek vymezují jejich ustálené reprezentativní typy. Takto stanovené typy slouží pro shrnující poznání hláskového jevu a představují systematicky vymezené kategorie určující základní variantní kombinace hláskového jevu. Typizace redukuje individuální odchylky a činí dialektologická data snadněji interpretovatelná, protože ukazuje hlavní hláskové typy, nikoli každou jednotlivost.

Do zde představené typizace vstoupila data z Dotazníku pro výzkum českých nářečí (dále Dotazník), interního materiálu deponovaného v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, v. v. i. Data byla získána z rukopisně vyplněných dotazníků, které reprezentují stav nářečí 60. a 70. let 20. století u tehdejší nejstarší generace. Z nich byly extrahovány příslušné hláskové prvky, tj. veškeré střídnice za výchozí staročeské hlásky zachycené v jednotlivých výzkumných bodech se zřetelem ke sledovaným diferenčním jevům. Síť výzkumných lokalit ČJA pokrývá celé českojazyčné území bez pohraničí a německých jazykových ostrovů.

Typizace byla provedena na úrovni venkovských výzkumných lokalit ČJA metodou rozhodovacího stromu. Jde o postup, při kterém se jednotlivým prvkům (hláskám) přiřazuje určitý typ na základě předem stanovených rozhodovacích pravidel, která mají formu větvené hierarchie. Rozhodovací strom je systematická klasifikační metoda, která spočívá v tom, že se v každém uzlu klade rozhodovací otázka a podle odpovědi (ano/ne, splňuje/nesplňuje) se pokračuje do příslušné větve. Na konci cesty stromem se určí konkrétní typ.

OBSAH SYNTETICKÝCH MAP

Obsah map je tvořen čtyřmi nářečními tématy a topografickým podkladem:

Typy střídnic ve výzkumných lokalitách ČJA – Typy střídnic vznikly syntézou dialektologických dat z Dotazníku. Zaznamenané jazykové doklady prošly excerpcí (na úrovni celých slov), v další fázi byly z těchto jazykových jednotek extrahovány příslušné hláskové prvky, tj. veškeré střídnice za výchozí staročeské hlásky zachycené v jednotlivých výzkumných bodech, a to se zřetelem ke sledovanému diferenčnímu jevu (např. při sledování obalovaného l šlo o střídnice za staročeské tvrdé l, tedy o l střední, tvrdé, obalované, popř. měkké). Síť výzkumných lokalit ČJA (s. 3) pokrývá celé českojazyčné území (bez pohraničí a německých jazykových ostrovů). Typy střídnic v lokalitách jsou vyjádřeny bodovými znaky s kvalitativním rozlišením na výhradní, majoritně-minoritní a vyvážené typy. 

Území výhradních typů střídnic podle dat z ČJA – Z typů střídnic určených pro výzkumné lokality byly pomocí softwarového nástroje ProMAP vygenerovány plochy, ve kterých se s největší pravděpodobností vyskytují střídnice odpovídající rozložení výhradních typů ve výzkumných lokalitách umístěných uvnitř těchto ploch. Při generování polygonů území výhradních typů střídnic v GIS metodou nearest neighbour assignment byly pro obce bez provedeného výzkumu zohledněny přírodní bariéry, které omezovaly šíření zkoumaných nářečních jevů mezi výzkumnými lokalitami (např. velké vodní toky, horská pohoří). Při generování těchto území nebylo přihlédnuto k případům dubletnosti, výpočet vycházel vždy pouze z výhradních nebo majoritních typů. Hranice těchto ploch nemusí jazykovou situaci v 60. a 70. letech 20. století odrážet přesně, neboť území nebylo výzkumem pokryto rovnoměrně. V oblastech s menším zastoupením výzkumných sond mohlo dojít k mírnému posunu skutečného rozšíření určitých hlásek. Území výhradních typů střídnic jsou vyjádřena plošnými znaky s barvami odpovídajícími typům střídnic ve výzkumných lokalitách.

Aktuální stav střídnic – Na základě terénních sběrů uskutečněných v r. 2023–2024 (výzkum obalovaného l) a 2024–2025 (výzkum otevřeného o a labializovaného á) byla získána data pro vrstvu vyjadřující výskyt zkoumaného jevu v současném úzu nářečních mluvčích zastupujících nejstarší generace. K tomuto účelu sloužily jak výsledky tematických dotazníků, tak záznamy spontánních promluv. Zvuková kvalita sledovaných hláskových prvků byla vyhodnocována auditivní metodou. Vyhodnocení proběhlo na škále o dvou stupních, vyjadřujících výskyt, či nevýskyt jevu. V mapě je aktuální stav znázorněn bodovými znaky. 

Zvukové záznamy pro poslech diferenčních jevů – Záznamy spontánních promluv jsou obsaženy v audiálních datech pořízených v r. 2023–2025. Jde o reprezentativní úseky umožňující auditivní uchopení jak sledovaných hláskových jevů, tak dalších nářečních specifik nejen ve fonetické rovině. Záznamy byly doplněny o přepisy pořízené v dialektologické transkripci, geolokalizační údaje a základní informace o mluvčích. V mapě jsou místa se zvukovými záznamy znázorněna jednotným bodovým znakem. 

Topografický podklad – Základními prvky topografického podkladu map jsou státní hranice, síť hlavních vodních toků, půdorysy krajských měst, krajské hranice a stínovaný reliéf z dat poskytovatelů ARCDATA PRAHA, Zeměměřický úřad a Český statistický úřad.

Všechny mapy byly sestaveny v kartografickém zobrazení UTM Zone 33N (EPSG: 32633) v prostředí geografického informačního systému ArcGIS PRO.